ŠETŘÍMENERGII.cz

Je to důsledek špatného (nebo žádného) výpočtu tepelných ztrát jednotlivých místností, případně špatnou regulací ventilů na rozvodech a tělesech. Otopná voda je od kotle hnána čerpadlem do otopné soustavy a má „snahu“ protéci cestou nejmenšího odporu zpět ke kotli. Proto se hlavně tělesa blízko u kotle musí na ventilu nastavit speciálním klíčem tak, aby se otopná voda dostala i ke vzdálenějším tělesům. V projektu vytápění má být výpočet tohoto nastavení ventilů proveden pro každé těleso. Pokud je tedy problém, že některá tělesa jsou horká (po celé výšce) a jiná chladná, tak se ventily u horkých těles přednastaví na nižší průtok, a u chladných na vyšší průtok.
Problém může být i ve velikosti nebo v umístění za předměty (například nábytkem), které brání přestupu tepla z tělesa do místnosti.

Je to tzv. referenční místnost, reprezentující podmínky požadované v celém domě, která by měla být na neosluněné straně domu. V ní se umístí prostorový termostat tak, aby ho neovlivňovaly vnější teplotní vlivy od otopných těles, jiných tepelných spotřebičů, tahy od ventilace či přímé sluneční záření. V této referenční místnosti, nesmí být na tělesech termostatické hlavice nebo alespoň musí být trvale otevřené na maximum.

Ideální je, když v době přítomnosti je vytápěno na komfortní teplotu (nebo na noční útlum v noci) a v době nepřítomnosti se udržuje co nejnižší teplota, která nepoškozuje konstrukce např. vlivem vlhkosti. Problémem, který je třeba eliminovat, je tepelná setrvačnost, protože z hlediska uživatele je žádoucí, aby v době jeho návratu z práce nebo po probuzení, byl obývaný prostor opět vytopen. Řešení nabízí programovatelný prostorový termostat s časovým programem a s „optimalizací startu“.

Termostatická hlavice je zařízení, které pouze omezuje teplotu v dané místnosti oproti stavu, kdy by hlavice nainstalována nebyla. Pokud je v místnosti více těles s termostatickými hlavicemi, musí být nastaveny stejně, jinak se teplota řídí jen podle té s vyšší nastavenou teplotou. Existují také programovatelné hlavice s pohonem na baterie, které umí omezit teplotu v noci na nižší teplotu než ve dne, použít jiný režim regulace pro všední dny a jiný o víkendu.

V obytných místnostech by mělo být 20 – 21 °C a relativní vlhkost okolo 40%. V noci by se měla teplota snižovat o 3 °C. Přetápění na vyšší teploty zvyšuje spotřebu energie na vytápění (každý 1 °C zvýší spotřebu o 6 %) a snižuje relativní vlhkost vzduchu. Ze zdravotního hlediska nižší vlhkost vzduchu přispívá k vysušování dýchacích cest a snížení jejich obranyschopnosti.

Ideální je, když kotel ohřívá topnou vodu v závislosti na venkovní teplotě a jednotlivé místnosti (zóny) mají své pokojové regulátory se svými časovými programy. Regulátory pak buď přes vodiče, nebo i bezdrátově ovládají speciální hlavice na otopných tělesech. Existují i centrální řídicí jednotky pro celý dům s mnoha časovými rozvrhy pro každou zónu s možností komunikace mobilní sítě i přes internet.

Běžná termostatická hlavice „nepozná“, že chladný vzduch okolo ní je od otevřeného okna, takže samozřejmě naplno otevře radiátorový ventil. Před otevřením okna se má hlavice ručně nastavit na minimum a chvíli po zavření okna zase nastavit zpět do původní polohy. Existují i programovatelné termostatické hlavice s vlastním pohonem na baterie, které mají funkci zvanou „otevřené okno“.

Reflexní fólie odráží tepelné záření zpět na radiátor. Obvodová zeď za radiátorem se tedy tak neohřívá a tepelný tok směrem ven je zde menší než v případě bez fólie. Záleží však také na tom, jaká je obvodová zeď, pokud je dobře zateplená, tak se její vlastnosti díky fólii změní minimálně, pokud je stěna tenká neizolovaná, tak má fólie velký efekt. Udává se, že lze ušetřit okolo 1 – 2 % energie, vzhledem k nízké ceně fólie se to vyplatí. Fólii je ale nutné zbavovat prachu, aby se nesnižovala její odrazivost.