ŠETŘÍMENERGII.cz

Navrhované zateplení objektu by měl posoudit odborník, který je schopen vyčíslit možné úspory a dobu, za kterou se vynaložené prostředky vrátí. Nejde pouze o úspory, zateplení bývá často zároveň i rekonstrukcí fasády a opatřením prodlužujícím životnost budovy. Zateplení by mělo být provedeno na vnějším povrchu domu, zateplování vnitřního povrchu se provádí výjimečně u architektonicky hodnotných fasád. U vnitřní izolace musí být perfektně provedena parozábrana, aby se pára nedostala přes izolaci ke studené zdi, kde by mohla kondenzovat. Když totiž zateplíte konstrukci zevnitř, promrzne obvodové zdivo až k izolaci, ke kondenzaci a vzniku plísní by docházelo mezi vnitřní izolací a zdivem. Tloušťka izolace nemá být menší než 80 mm.
U starších domů bývá velmi efektivní zateplení stávající střechy. Střechou uniká okolo 15% tepla a zateplení je poměrně jednoduchou úpravou – do stávající konstrukce se pouze doplní izolační vrstva (do prostoru mezi krokve) a parozábrana ze strany interiéru.

Než si najímat firmu na opravu starých oken, která brzy budou stejně potřebovat další opravy, vyplatí zpravidla investovat do oken nových.
V běžném domě totiž okny uniká okolo 40 % tepla, takže nová okna s polovičními tepelnými ztrátami ušetří i 20 % energie na vytápění.

Trojskla jsou obecně lepší než dvojskla. Je však třeba porovnávat především součinitel prostupu tepla (čím nižší, tím lepší) a světelnou propustnost.
Distanční rámeček skel je osazen po obvodu zasklení a vymezuje mezeru mezi skly. Distanční rámeček nesmí propouštět plyny, aby neunikala plynná výplň použitá mezi skly, a zároveň by měl co nejméně vést teplo. První podmínku výborně splňují kovy (ty však i výborně vedou teplo), druhou podmínku dobře splňují plasty. Jako dobrý kompromis se ukazuje rámeček z nerezového kovu. Je velmi tenký a současně má relativně malou tepelnou vodivost.

Výrobce by měl mít k dispozici kvalitní technické údaje a měl by být schopen poskytnout informace o tom, jaké jsou normové požadavky na okna, o kolik jsou jeho okna lepší než tyto požadavky, mít podrobné a přesné montážní návody. Každopádně je dobré se obrátit na projektanta nebo nezávislého poradce.

Nová okna jsou těsná, čímž se sníží přirozená výměna vnitřního vzduchu za čerstvý venkovní přes infiltrační spáry okna. To může mít za následek zvýšení vlhkosti uvnitř domu a na případných chladných místech se mohou objevit plísně.
U místností se spotřebičem či zdrojem tepla, který potřebuje ke spalování velké množství vzduchu (kuchyně s plynovými sporáky, místnosti s karmami, klasickými plynovými kotli, kamny a krby) je třeba zajistit nové větrací otvory, protože by mohlo dojít k problémům s tahem komínů.

U starých objektů je špatná hydroizolace pod celým domem včetně stěn. Při úpravách se však často odstraní pouze staré podlahy a do konstrukce se přidá tepelná izolace z polystyrenu. Podlaha se tak stane nepropustnou pro vlhkost.
Tepelné zaizolování podlahy má, zejména u obytných místností, poměrně velký vliv na lepší tepelnou pohodu. Chlad od nohou velmi negativně působí na lidský organismus.
Pokud je dům podsklepen, lze podlahu zateplit nalepením izolace na strop ve sklepě.

Transportu vlhkosti z podloží zamezíte „podříznutím“ zdiva nebo napuštěním hydroizolační látkou.
Zateplení takto upraveného zdiva je vhodné provést pomocí zateplovacího systému, kterým dobře prostupuje vodní pára (např. deskami z minerálních vláken s dobře propustnou omítkou nebo obkladem s odvětrávanou mezerou).

Ke snížení relativní vlhkosti dojde pouhým zvýšením teploty vzduchu v interiéru nebo pomocí častějšího větrání.
Naopak zvýšení relativní vlhkost lze dosáhnout snížením teploty vzduchu v interiéru nebo umístěním zdroje vlhkosti v obývané místnosti (odpařováním vody ze zvlhčovače nebo případně s pomocí rostlin).

Komín umístěte uvnitř objektu co nejblíže hřebenu střechy, aby část nad střešní krytinou byla co nejnižší. Starý komín se vyvložkuje buď keramickými vložkami, nebo nerezovou ocelí. Hliník je použitelný jen jako pevné potrubí s dostatečnou tloušťkou stěny a jen pro plynové spotřebiče. Nový komín se provádí buď jako vícevrstvý zděný, obvykle ze speciálních tvárnic, nebo lehký vícevrstvý kovový, který lze snadno vést i po fasádě.

Když budete snižovat teplotu, dostanete se k určité teplotě (teplotě rosného bodu), kdy ve vzduchu již všechna voda nemůže existovat ve formě páry a začne kondenzovat. Musíme také brát v úvahu, že se vlhkost přesouvá z teplejších prostor do chladnějších. Takže buď pomůže snížení množství vody, která se dostává do místnosti, její lepší odvětrání (výměna vnitřního vzduchu venkovním, který má menší absolutní vlhkost), nebo zateplení zdí tak, aby měly vyšší povrchovou teplotu.